Roman Ehl, student 3. ročníku Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci v uplynulém semestru zpracoval studii řešení území dolního Střekova.

(autorskou zprávu naleznete níže v příspěvku)

prostor dvora, autor: Roman Ehl Zákres do leteckého snímku, autor: Roman Ehl situace území, autor: Roman Ehl

Návrh začal vznikat jako reakce na situaci, že nezastavěné parcely tří domovních bloků koupil investor se záměrem postavit na nich obchodní centrum. Moje idea byla odlišná – postavit zde kousek živého města, které by mělo dát Střekovu opět důstojné centrum. Při zkoumání urbánní struktury Dolního Střekova a jeho historie jsem zjistil, že lokalita byla součástí centra někdejší samostatné obce Kramoly i v roce 1922 vzniklého „Velkého Střekova“.  Radnice byla postavena o blok dál, ale když byl roku 1936 postaven most dr. Edvarda Beneše, někdejší Schillerovo náměstí úlohu centra částečně převzalo. Křížení hlavní střekovské třídy (dnes Varšavské) a ulice vedoucí na most a dále do centra Ústí nad Labem (dnes Národního odboje) vytvořilo důležitý komunikační a identifikační bod. Parcely byly zastavěny převážně činžovními domy, které byly v 80. letech zbourány a místo dramaticky ztratilo na své původní hodnotě.

Urbánní struktura okolní zástavby je charakterizována velkorysými městskými bloky a tato koncepce se promítla i do mého řešení. Určující se pro mě ukázala linie dnešní Varšavské třídy. Na ní navrhuji nové náměstí hloubkového typu. Delší strana náměstí vychází z velikosti bloku, kratší z koncepce Schillerova náměstí, ze kterého se dochovala jen jedna polovina tvořená na jedné straně budovou současné radnice (úřadu městského obvodu) Střekova, na druhé straně obchodní akademií. Ta tvoří v nově navržené koncepci pohledovou dominantu. Šířka náměstí se na této straně podřizuje jejímu tvaru. Opačná fronta sleduje uliční čáru, je pokračováním Varšavské ulice. Jako protiváhu význačné budovy akademie stavím na nároží Varšavské a Hviezdoslavovy ulice převýšenou hmotu, „věž“. Bloky jsou pevně vymezeny vůči rušným komunikacím a exponovaným pohledům. Hlouběji do klidné zástavby se výšky domů redukují a bloky otevírají. Dvory jsou samostatné světy propojené s náměstím a bočními ulicemi výraznými průchody.

Po funkční stránce je zástavba složena z bytových jednotek, pronajímatelných prostor pro služby nebo kanceláře, parter je převážně komerční. V objektech je navrženo taktéž kulturní centrum s galerií, malým přednáškovým sálem, vlastní knihovnou a ateliery, penzion, víceúčelová tělocvična. Odděleným objektem je mateřská škola, která „vyrůstá“ z jednoho z dvorů. Důležitou součástí návrhu je samoobslužná prodejna umístěná v partii orientované na tovární areál. Celá lokalita byla navržena s ohledem na potřebu nabídnout dostatek parkovacích míst. Dva ze tří bloků využívají možnost zastřešení části dvorů a vytvoření krytých nadzemních parkovišť. Kdyby byla kapacita i tak nedostačující, je zde rezerva v horních patrech budovy samoobsluhy, kde jsou nyní navrženy pronajímatelné prostory a mezonetové byty.

Reklamy